Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. A často tomu je i naopak - tedy že člověk se stane svému psu nejlepším přítelem. Někdy je toto pouto až extrémní, jak dokazuje tento smutný indický příběh z konce prázdnin.
Mladý stavební dělník z Indie, Bashar Shri, svého psa našel a adoptoval zhruba před pěti lety. Od té doby se z nich stali nerozluční kamarádi. Veškerý volný čas trávili spolu. Až do onoho osudného dne, kdy se Bashar stal obětí tragické dopravní nehody.
Na tom by nic zvláštního nebylo, smutné a tragické události jsou ve světě na denním pořádku. Zde se ale stalo něco výjimečného - Basharův pes se se ztrátou svého pána nedokázal vyrovnat. Složitou situaci vyřešil svérázně - lehl si k čerstvému hrobu a čekal.
Není známo, zda měl v blízkosti vodu, ale určitě neměl žádnou potravu. 15 dní tak hladový pes ležel u hrobu svého zesnulého pána a čekal na jeho návrat. Zřejmě by čekal tak dlouho, až by pošel hlady - ano, tohle je věrnost, kterou lidé těžko chápou.
Na osamělého, tesknícího psa se nakonec usmálo štěstí. Všimla si jej Dawn Williams, ošetřovatelka a zvířecí záchranářka, pracující pro indický Modrý Kříž. To je organizace, obdobná Červenému Kříži, akorát že jejím zájmem jsou zdraví a životní podmínky zvířat.
Dawn W. místním novinářům sdělila, že poprvé si psa všimla před dvěma týdny, "Zahlédla jsem nějakého hnědého psa u čerstvě vykopaného hrobu. Bylo to někdy na začátku srpna a nevěnovala jsem tomu tehdy žádnou pozornost."
Shodou okolností se Dawn na stejné místo vrátilo o dva týdny později. Na první pohled jí bylo jasné, že pes od doby, kdy jej viděla naposled, vůbec nic nejedl. Byl doslova kost a kůže a jeho kondice nebyla dobrá. Bylo evidentní, že se vůbec nepohnul z místa.
Dawn začala jednat - místních se ptala na hrob a totožnost zesnulého. Netrvalo to dlouho a objevila matku tragicky zesnulého Bashara -Shrimati . Vzala ji s sebou k hrobu. Jakmile se přiblížili k místu odpočinku jejího chlapce, pes vyskočil, začal vrtět ocasem a všemožně vítat známou osobu.
Shrimati i Dawn byly dojaté. Shrimati přiznala, že psa po smrti chlapce hledali, ale nenašli. Mysleli si proto, že našel nový domov. Jaké bylo její překvapení, když jej nalezla u hrobu svého syna.
Konec téměř pohádkový. Pes se vrátil k lidem, které miloval a oni jeho. A stačilo k tomu tak málo - jedna záchranářka, které nebylo lhostejné její okolí.
Zdroj: http://www.odditycentral.com/animals/loyal-dog-goes-15-days-without-food-guarding-his-teenage-masters-grave.html
Foto: Blue Cross of India
Žádné komentáře:
Okomentovat
Hlavně slušně a věcně, přátelé ! :-)